Stránka obyčejné holky, která se občas potřebuje pořádně vykecat a rozhodla se, že k tomu zneužije právě tento blog.

Ten pravý a zase ty

9. února 2016 v 22:25 | Bety |  V mé hlavě
Přemýšlela jsem nad tím, jak se pozná ten pravý. Respektive jsem si říkala, jestli jsem toho svého pravého už poznala. Zda je to někdo s kým jsem si dnes psala, zda je to někdo s kým jsem se už někdy pohádala, zda je to ten, o kterým sním, zda je to někdo z mých přátel, či je to někdo, koho ještě neznám, ale poznám. Vzápětí mě napadlo, co když toho mého pravého nikdy nepoznám? Během mých myšlenkových pochodů jsem došla až k otázce, která zní, kolik lidí vlastně věří na to, že na světě existuje někdo, kdo je pro vás stvořen, je tedy ten váš pravý, ten opravdový partner, se kterým se najdete, poznáte, zamilujete, zůstanete, zemřete. Já tohle beru jako samozřejmost, že pro každého někde ten vyvolený je, a že nejdřív projdete pár vztahama, které nevyjdou, ale nakonec toho vyvoleného najdete. Jenže kolik lidí si to myslí stejně či podobně jako já?

Když jsem takhle přemýšlela, zase jsem došla v myšlenkách k tomu jednomu.
A tak se ptám, proč? Proč musím pořád, neustále, furt, v jednom kuse myslet na toho muže? Proč ať přemýšlím nad čímkoliv, vždy skončím u něj? Mám spoustu prázdných listů na kterých je nadpis témata, o kterém bych ráda psala. Například sny, loutky, příroda. Ale nenacházím slova. Jediné téma, u kterého mi slova nikdy nedojdou, je právě on.
Ten jediný, ten, kterého mám plné srdce, plnou hlavu, a upřímně i plné zuby. Plné zuby ho mám kvůli tomu, že se mi věčně vrývá do myšlenek, vtírá do mých představ a leze do mých snů. Tudíž to vlastně není jeho vinou, a kdybych mu to chtěla vytknout, nevím jak by se zachoval. Možná by se tomu bezradně smál, a až by viděl, že mě z toho do smíchu už není, tak by mě soucitně objímal, povzbudivě by se na mě usmál, a dal mi tím další důvod, abych si o něm v noci nechala zdát.
Nemůžu se utěšovat tvrzením "Je to zmetek, je to parchant" protože vím, že to tak není, a protože bych se musela sama za sebe stydět, kdybych si něco takového chtěla vtlouct do hlavy. Vím, že on je takový, jaký jsem si vždy přála aby můj životní partner byl, a o to víc mě on štve, a zase to není jeho vinou.
Vážím si každého úsměvu co mi věnuje, každého slova co mi řekne, každého obejmutí, každého svěření se, každého povzbuzení, každého zavolání (dokonce i toho ranního, kterým mě vzbudí, a to je u mě co říct). Važím si jeho důvěry kterou ve mě vložil, jeho náklonosti kterou mi projevil, jeho času který semnou strávil. Ale. Všechno má své ale. U mě to ale je to, že nevím jak dlouho ještě tohle budu zvládat.. Nevím, kdy přeteče můj pomyslný pohárek trpělivosti, a já i přes ten velký vděk, že jsme si tak blízko, se rozhodnu že odloučení bude tím nejlepším možným řešením.

Není lehké žít jako kamarádka někoho, koho by jste chtěli líbat, milovat, a prožít s ním život.
Nemůžu tvrdit, že jsem smířená s tím, že spolu nebudeme, ovšem nedávám si naděje, že bychom spolu nakonec být mohli.

Ten den, kdy se rozhodnu rozloučit se, může přijít. Může to být za týden, za měsíc, za rok. Bude to tehdy, až se rozhodnu být tak nějak sobecká, a budu cítit, že je to tak pro mě správné. Až tehdy půjdu dál a zanechám za sebou spoustu našich nekončících konverzací, spoustu smíchu, spoustu několika hodinových telefonátů, spoustu zvláštně hezkých oslovení, spoustu nenápadných doteků, spoustu skutečných a nádherných polibků, spoustu vzrušujících pohlazení a spoustu okamžiků, kdy jsem si díky němu připadala důležitá a součástí něčeho perfektního.
Do té doby tu ale budu s ním. Protože si nedovedu představit probuzení se do dalšího dne s tím, že tu pro mě najednou není a já musím žít bez něj, důležitého člověka v mém životě. Ta představa že by to tak mělo být mě teď ničí.

Teď ano.....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anchovickal anchovickal | Web | 10. února 2016 v 23:17 | Reagovat

Já toho svého našla :-)

2 beetyss beetyss | Web | 12. února 2016 v 14:37 | Reagovat

Tak v tom případě gratuluju a přeju, ať vám to vydrží nejméně navěky. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama